Představa bitýho Srbska a zlýho Kosova je, nevím, no... O Kosovu si myslím svoje, a nic moc pozitivního to není. Spíš vůbec nic pozitivního. Jenže to samý si tak nějak myslím o Srbsku. Že by to bralo nějaký ohledy na někoho třeba v 90. letech, to si taky nemyslím. Emoce v těhle jižních balkánských zemích jsou dost extrémní a pro svoji skutečnou nebo domnělou spravedlnost jsou schopní dělat všechno, včetně zločinů... A ano, necelých deset let byli našimi sousedy utečenci před Srby ze Sarajeva... Vskutku "hezký" vzpomínky... Strach vyjít z domu na ulici a přesto nutnost z něj vyjít...
Pak jseš ovšem momentálně v začarovaným kruhu. Jsou jen dvě cesty, jak odradit Rusáka. opravdu maximálně tvrdými sankcemi, který však poškodí i náš běžnej život. A druhá možnost je skutečný užití zbraní, tedy zapojení do války. EU tvrdě kritizuješ, sere tě. V pořádku. Kritizuješ ji za neschopnost, když o něco jde. Míru obecnýho blahobytu ve historickým srovnání nevídanýho, bereš jako určitou samozřejmost. Možná je trošičku spojená s existencí EU, ale třeba se pletu, že jo... Bereme to dobrý jako samozřejmost, tak to je. Dráždí nás to, s čím nesouhlasíme. Jenže představitelé unie a jednotliví členové unie se právě teď kromě svých ekonomických zájmů taky bojí války, jako se jí bojíš ty (a vlastně všichni normální lidi). A čím dál od místa konfliktu jseš, tím méně jseš ochoten v ní nasazovat život a nebo třeba se kvůli ní nějak zásadněji omezovat... Ten přístup je furt stejnej. Je mi těch lidí líto, ale mám s svůj každodenní život. Takhle lidi prostě fungují a uvažují. Včetně lidí v čele států. V roce 38 UK nutně konzultovalo sudetskou krizi se svými dominii. Kanada, Austrálie atd, prostě neměly zájem bojovat o zemi uprostřed Evropy...
